Mezinárodní den archeologie v Teplicích

Článek napsaný formou blogu přímého účastníka.

 Mezinárodní den archeologie

    Zhruba asi tak od půlky měsíce září jsem věděl od PhDr.Lucie Kursové, že se chystá na dnešní datum 17.10.2015 celkově v pořadí „První“ pokus o přiblížení archeologie teplickým spoluobčanům v rámci „Mezinárodního dne archeologie“. Padaly různé návrhy jak zaujmout lidi, sledování jiných ročníků z jiných měst na netu apod. Každopádně jsme tuto akci nechtěli ani podcenit a ani přecenit. Přeci jen pár nápadů, které jsou reálné jsme si ponechali pro další ročníky. Celkový průběh a jaké akce se budou především pro děti dělat jsme se domlouvali s Lucií po telefonu, nebo po mailech. Dcera Kateřina, kterou jsem na tuto akci vzal, žila po celou dobu v domnění, že se s Jindrou převlíknou do nějaké kůže a budou hrát pravěké lidi ☺.

    Týden před samotnou akcí jsem dostal od Lucie plakáty a malé letáčky, které o celé připravované akci měli informovat veřejnost. Vzal jsem tedy plakáty i letáky do práce a rozvěsil je nástěnkách na provozech a byl i na sklárenských odborech, zda by pro nás jeden plakát nevyvěsili přímo u vchodu do sklárny do zasklené nástěnky. Vše proběhlo v poklidu a já si musel na tuto sobotní akci zajistit v práci volno, které mě bylo přislíbeno. V pátek dopoledne, kdy jsem asi hodinku spal PŘED noční a manželka PO noční /musíme mít proti-směny/, zazvonil telefon, který jsem hned típnul. V tu chvíli jsem si uvědomil, že by to mohla volat Lucie a tak jsem volal zpět na to číslo. Ano, byla to ona. Mezitím mě poslala SMS, ve které byla informace k sobotnímu ránu, v kolik hodin máme s Káťou dorazit.

    Byl pátek večer a já měl do rána co dělat, protože jsem měl noční dvanáctku. Maličko jsem se obával toho, že přeci jen hodinka spánku ráno nebude to pravé ořechové. Každopádně jsem byl natěšený na celý průběh akce, takže směna utekla vcelku rychle. Směna končí, valím rychle do sprchy a už frčím domů, kde už všichni v poklidu spí. Po příchodu domů jsem si udělal ještě snídani a v poklidu jsem si na netu prohlédl poslední díl seriálu Ulice z předešlého dne. Mezitím holky vstaly a já je požádal, aby mě vzbudili v 9 hodin, protože podle pokynů jsme měli sraz v 9:30 na zámku. 

    Budíček – a já přihlouple koukám na Káťu, která se mě pokouší vzbudit. Pak mě to došlo – akce na zámku. Rychle umýt, obléknout, popadnout dítě a hurá autem na zámek. Naštěstí bylo na parkovišti místo a tak jsme mohli skutečně na čas dorazit. Nezapomněli jsme vzít s sebou také tašku s rozbitým hrnečkem, který jsme chtěli zakopat do písku, ale jak jsme posléze zjistili – mohli jsme ho nechat klidně doma.   

    Na zámku bylo vše perfektně připravené a tak jsem se postavil s Káťou na místo mě určené – k ohraničenému pískovišti se zakopanou keramikou. Než odbila desátá hodina, což byla oficiální otevírací doba na tuto akci, tak Káťa to nevydržela, vlítla do písku s motyčkou a už tam kutala různou keramiku, kterou dle motivu dávala na stole na hromádky. Se slovy „ musím si to taky vyzkoušet“, se poté dala do skládání, ale moc jí to nešlo, protože stále ještě dost různých dílků chybělo. Mezitím přišli první lidé s dětmi a protože jsem byl na prvním stanovišti, tak jsem se snažil každou jednu rodinku uvítat co nejvřeleji. Postupně jsem vysvětloval, co je zde na stanovišti od dětí očekáváno a stejně to dopadlo téměř vždy tak, že děti hledali a dospělí stavěli na stolech z keramických střepů původní výrobek. Jedna rodinka to vytáhla dokonce o jeden level výše, když na pískovišti hledali pouze ten „jejich“ vzor keramiky a ostatní nehodící zahrabávali zpět pro ostatní ☺. Tatík této rodiny byl hledáním natolik zaujatý, že se mu ani nechtělo jít na další stanoviště a tak maminka musela zavelet, že je čas … 

    Kateřina, když uviděla spolužáky, tak začala machrovat a ukazovat, jak mají kopat a poté skládat vše na hromádky. Samozřejmě s odborným výkladem, aby poté ve škole mohla vyprávět … Občas jsem nahlédl na další stanoviště, kde si děti z hlíny tvořili zvířátka a jiné potvory. Také jsem si s Kateřinou nějaké to dílo vytvořil.

    Najednou koukám na hodinky a ono poledne. Ty dvě hodiny utekly strašně rychle a já ani nestihl jít na dopolední přednášku pana Mgr. Jaroslava Hudce na téma – Pravěk Teplicka. Snad bude někdy v plánu muzea. Věřím, že Kateřina by to u pískoviště s keramikou na tu chvíli zmákla sama. Konec, balíme a odcházíme do KFC na oběd. Před zámkem již čekala Lenka, která nás přišla vyzvednout.

    Po hodinové pauze na oběd jsme se vrátili na svá stanoviště a celý kolotoč začal nanovo. Uvědomil jsem si, že jsem se vůbec nebyl mrknout na jiná stanoviště a tak jsem uvítal, když to za mne na chvilku vzala Martina. Šel jsem si tedy uplácat dinosaura, kterého jsem si vzal domů. Kateřina se samozřejmě přidala a dokonce ještě šla na další stanoviště vybarvit mamuta.

         Na dalším stanovišti byl Jindra – lovec. Na dvou plakátech měl vybarvené velké mamuty, do kterých se střílelo z luku. Mno, říkám si na Jindrovo adresu „jo panáčku, tebe nechat měsíc bez žiletky a obléknout do kůže…” . ☺ Ale co, šel jsem tedy prubnout i lukostřelbu. Jo, trefil jsem se, ale žádnou odměnu jsem nedostal – prý si mám odměnu nadělit na pískovišti.

    Jako další stanoviště bylo mletí obilí za pomocí těrky z kamene. Toto jsem přenechal dětem. Následovalo malování a barvení pravěkých zvířat a skládání lidské kostřičky z papírového modelu a luštění křížovky s archeologickou tématikou.

    Na nádvoří to vonělo trdelníkem, který si každý mohl udělat dle svého způsobu. Těsto vyválet v cukru a následně jej zatočit kolem klacku a šup s tím nad oheň. Vzhledem k tomu, že jsem byl stále nadláblý z oběda, tak jsem tuto akci vynechal. Zašel jsem také mrknout na poslední stanoviště /pro příchozí bylo vlastně jako první/ a tím bylo obtiskávání rukou „na skálu“. Po mém návratu se Martina vrátila zpět tvořit zvířátka z hlíny a já vždy když skupinka lidí odešla na jiné stanoviště lopatou odklidil písek a znovu zakopal střepy pro nově příchozí. Kolikrát tam byl takový nával, že se dalo hledat jen v jedné půlce a mezitím já v druhé polovině keramiku zakopával zpět.

     Kateřina si našla kamarády a prováděla je po stanovištích. Zahlédl jsem i pár známých tváří ode mne z práce – „tak vida, plakáty zabraly“ říkám si. Popravdě jsem takový nával nečekal, když nám konkuroval výlov rybníka v blízkém Proboštově. Mrknu na nově příchozí a ejhle – Lenka. Přišla nás vyzvednout, protože už byly tři hodiny a to byl čas, kdy naše akce měla končit. A sakra, pozdě jsem si uvědomil, že jsem zase nestihl přednášku, kterou měl pan doc.PhDr.František Gabriel Ph.D. na téma – Určení drobné středověké plastiky. Trošku jsem tedy zametl podlahu a šel se rozloučit se všemi kolegy. 

    Ten den byl pro mne dost náročný, protože nás čekala ještě párty, kterou jsme nachystali pro Kateřinu, která slavila narozeniny. Nedalo mi to a mrknul jsem na net, abych se dozvěděl něco o této akci. Zjistil jsem, že Teplice jsou jedni z dalších dvaceti měst v ČR, které se do této akce zapojily. Podle poslední informace dnes dorazil z Bostonu děkovný mail, za účast na Mezinárodním dni archeologie.

Více zde: https://cns-teplice.webnode.cz/products/mezinarodni-den-archeologie-v-teplicich/

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat